Výzkum v ČR
Jednou z hlavních aktivit projektu Love and Respect byl také kvantitativní výzkum. Data o partnerském násilí v ČR nejsou příliš dostupná, a proto pro nás bylo klíčové tato data prostřednictvím realizace výzkumu získat, a díky nim partnerské násilí lépe pochopit a získat informace, které dále můžeme využívat v následných aktivitách projektu.
Cíl výzkumu
Cílem výzkumu bylo zmapovat výskyt partnerského násilí mezi mladými lidmi v České republice, formy tohoto násilí a jeho dopady.
Složení vzorku
Výzkumu se zúčastnilo 1000 respondentů a respondentek ve věku 16-26 let z různých měst napříč Českou republikou. Složení vzorku (pohlaví, vzdělání, rodinný stav) díky náhodnému výběru respondentů kopíruje demografické údaje této věkové skupiny ve společnosti, pročež je možné výstupy z výzkumu generalizovat a považovat za reprezentativní. Struktura vzorku - pohlaví, status, vzdělání, velikost místa bydliště.
Sběr dat
Výzkum byl realizován za podpory agentury MindBridge Consulting a.s., a to v průběhu března 2018. Jednalo se o kvantitativní výzkum, konkrétní metodou sběru dat byl online dotazník - tzv. Computer Aided Website Interviewing (CAWI).
Dotazník
Na začátku dotazníku byli respondenti a respondentky dotázáni na to, zda mají nebo měli nějaký vztah, či s někým chodí nebo v minulosti chodili. V případě kladné odpovědi následovalo 42 otázek týkajících se konkrétních situací, na které zároveň respondenti a respondentky odpovídali, zda je zažili pouze jednou či opakovaně. Dále byla v dotazníku zařazena otázka zkoumající, zda respondenti a respondentky zažili některé z potíží, jakožto reakce na zažívané (násilné či toxické) situace ve vztahu. Zkoumali jsme také to, zda respondenti a respondentky situaci (násilí či toxického chování ve vztahu) nějakým způsobem řešili, a jaký to mělo na situaci dopad. U obou otázek, jak v otázce týkající potížích, tak v otázce týkající se řešení, mohli respondenti a respondentky vybrat vícero odpovědí. V obou otázkách byla zároveň sada odpovědí předem definována. Na závěr dotazníku následovaly demografické a identifikační otázky (tedy otázky zjišťující např. věk respondentů a respondentek, jejich nejvyšší dosažené vzdělání, rodinný stav, apod.).
Operacionalizace dat
Abychom v našem výzkumu mohli určit, zda respondent/ka zažili (či zažívají) násilí v partnerských vztazích, vytvořili jsme operacionalizovanou definici partnerského násilí (mladých), která byla založena na splnění alespoň jedné ze tří podmínek, vycházejících ze zažití některé/některých ze xx situací naplňující znaky partnerského násilí (mladých). Definice podmínek vycházela z principu, že u méně závažných situací je – k jejich vyhodnocení coby projevů partnerského násilí – nutný jejich opakovaný výskyt v kombinaci s dalšími (jednou či dvěma situacemi), zatímco u nejzávažnějších situací (uvést příklad) byl postačující jejich unikátní výskyt. Partnerské násilí ve vztazích mladých či dospívajících tak bylo pro účely tohoto výzkumu operacionalizováno následovně:
- respondent/ka se alespoň jednou setkala s některou ze situací popsanou v otázkách 6, 30, 33-39, 42, či opakovaně se některou ze situací popsanou v otázkách 2-4, 8, 18, 27, 28, 31, 32, 40
- respondent/ka se setkala s kombinací dvou situací, přičemž v případě situací popsaných v otázkách 2, 4, 5, 11, 25, 27, 28, 31, 32, 40 stačil jediný výskyt, zatímco v případě situací popsaných v otázkách 7, 9, 16, 21, 22, 24, 29, 41 se muselo jednat o výskyt opakovaný
- respondent/ka se opakovaně setkala s kombinací alespoň tří situací uvedených v otázkách 1, 10, 12-15, 17, 19, 20, 23, 26
Výsledky
Z reprezentativního vzorku 1000 dotazovaných respondentů a respondentek ve věku 16-26 let bylo 91 % ve vztahu (ať už během sběru dat, nebo někdy v minulosti), přičemž 33 % z těchto lidí zažilo v některém ze svých vztahů násilí, které definujeme jako partnerské násilí mladých (n=914). Znamená to, že každý třetí mladý člověk, který/která má zkušenost se vztahem, zažívá či zažil násilí ze strany svého partnera nebo člověka, se kterým „randí“.
Nejčastější formou partnerského násilí je násilí psychologické – polovina mladých lidí, kteří se nacházejí v násilném vztahu opakovaně ze strany svého partnera či partnerky zažívá extrémní žárlivost a obviňování z nevěry. 41,3 % lidí, kteří čelí nebo čelili partnerskému násilí, zažilo také opakovanou kontrolu, kdy jejich partner/ka trval(a) na tom, že musí vědět, kde se nacházejí, s kým jsou a co dělají. Další obvyklou formou násilí je fyzické násilí – 19,3 % mladých lidí, kteří čelí nebo čelili partnerskému násilí, zažilo nebo zažívá opakovaně v násilném vztahu facky a násilné strkání.
Nejtypičtějším projevem kybernásilí ve vztazích teenagerů je kontrola a čtení zpráv z partnerova/partnerčina mobilu bez jejich souhlasu, které opakovaně zažívá 31,3 % mladých obětí partnerského násilí. 25,3 % obětí násilí jsou opakovaně zahlcováni zprávami, emaily, telefonáty, a to i po skončení vztahu. Stalking, tedy nebezpečné pronásledování, je také součástí této problematiky - 18,7 % mladých lidí, kteří mají nebo měli zkušenost s násilným vztahem, zažilo, že je bývalí partneři opakovaně po rozchodu vyhledávali, i když vyjádřili nezájem se s nimi dále vídat. Téměř 14 % lidí v násilném vztahu zažilo opakované sexuální násilí v podobě nevyžádaných polibků a dotyků.
Řešení situace
Většina mladých lidí, kteří se ve svém vztahu nebo při randění setkávali či setkávají s nějakou formou násilí dlouhodobě, se tuto situaci snaží řešit (n=303). Často volí několik způsobů řešení najednou (1,3 řešení v průměru). Nejčastěji se s partnerem rozchází (56 %) nebo se svěří své kamarádce či kamarádovi (47 %). Pouze minimum podá v souvislosti s násilím ve vztahu trestní oznámení nebo vyhledá odbornou pomoc. Ve 26 % případů se situace násilí ve vztahu nijak nezměnila i přesto, že mladí lidé vyzkoušeli některé ze zmíněných řešení. V 5 % případů se situace dokonce zhoršila.
Dopady partnerského násilí
Partnerské násilí mladých nezůstává bez důsledků. Pouze necelá třetina mladých lidí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni působení některé z forem partnerského násilí, nepocítí v důsledku násilí ve vztahu žádné z uvedených dopadů na svůj osobní život nebo své zdraví (n=303). Někteří však naopak zažijí více ze zmíněných dopadů. Nejčastěji se nemohou kvůli násilí dlouhodoběji soustředit na své studium, školu nebo na svou práci (43 %). U přibližně každého čtvrtého chlapce nebo dívky se projeví anorexie nebo výrazný úbytek váhy (26 %). Dokonce 16 % mladých lidí napadají v důsledku násilí myšlenky na sebevraždu.
